Dnes, tedy 21. května, je tomu přesně pětadvacet let od úmrtí české herečky, zpěvačky a šansoniérky Ljuby Hermanové, která během svého dlouhého života ztvárnila desítky rolí na divadelních prknech i ve filmu, nazpívala několik sólových alb a účinkovala ve stovkách koncertních a estrádních vystoupení. Spojena je však také s počátky muzikálu u nás.
Ljuba Hermanová se narodila 23. dubna 1913 v Neratovicích, když jí bylo jedenáct let, rodina se však přestěhovala do Prahy, kde studovala na gymnáziu, brala hodiny francouzštiny a učila se hrát na klavír. Od mládí ji to však táhlo k umění, a protože nikdy nepatřila zrovna k vzorným studentkám, rozhodla se přestoupit na konzervatoř. Přijímací zkoušky sice složila, studovat však nikdy nezačala a dala přednost přímo praxi. Už od sedmnácti tak vystupovala v profesionálních divadlech, a to zejména v operetách. Nějakou dobu však působila také jako hlavní ženská hvězda v Osvobozeném divadle. Ljuba Hermanová měla takříkajíc toulavé boty a bavilo ji neustále střídat styly i působiště, proto v žádném angažmá nevydržela příliš dlouho.
Během druhé světové války nesměla kvůli částečně židovskému původu vystupovat, ihned po jejím skončení se však opět vrátila k divadlu a hrála v operetách a hudebních komediích, účinkovala v estrádách i vlastních recitálech a bývá označována za zakladatelku českého šansonu, která předznamenala pozdější tvorbu Evy Olmerové nebo Hany Hegerové. Zpívala ale také například v premiérovém uvedení písničkového pásma Jiřího Suchého a Ivana Vyskočila Kdyby 1000 klarinetů na konci 50. let a neodmyslitelně spjatá je i s prvním muzikálem u nás, a sice Divotvorným hrncem, který se českým divákům poprvé představil v Divadle V+W v roce 1948.