V roce 2010 byl v pražském divadle Kalich uveden muzikál Ondřeje Soukupa a Gábiny Osvaldové s názvem Robin Hood. Nejednalo se však o první český muzikál na toto středověké téma: stejnojmenný titul měl totiž premiéru již před dvaačtyřiceti lety na scéně Hudebního divadla v Karlíně.
Premiéra původního českého Robina Hooda se uskutečnila 21. dubna roku 1978. V téže sezoně karlínský soubor nastudoval operety Žebravý student a Podskalák a pouze několik týdnů před uvedením Robina Hooda se uskutečnila také pražská premiéra slavného amerického muzikálu Kabaret. Z dobových pramenů je patrné, že se Kabaret nesetkal s příliš velkým ohlasem u tehdejšího karlínského publika, navyklého právě na operety s výrazně jednodušším a zábavnějším dějem. Ani Robin Hood se tak nakonec mnoha repríz nedočkal.
Doboví recenzenti hned po premiéře nepředpovídali muzikálu příliš velký úspěch, například Lidová demokracie psala: „Pochybuji, že se Robin Hood setká s větším pochopením návštěvníků, navyklých na Bílé oficíry, Kmochovy pomněnky a jiné Louky zelené, v nejlepším případě na parádní operetu klasickou s efektní výpravou, nablýskanými kostýmy a pěknými děvčaty (i chlapci). Muzikály druhu Robina Hooda jsou daleko od podívané i od podbízivé lacinosti.“
Středověký romantický příběh o legendárním anglickém zbojníkovi zpracoval pro karlínské divadlo textař a překladatel Jiří Aplt. Působil nejen jako divadelní dramaturg, ale byl také dlouholetým dramaturgem a režisérem Československého rozhlasu, pro který vytvořil i řadu původních děl. Do češtiny přebásnil operety Veselá vdova (Die Lustige Witwe), Země úsměvů (Das Land des Lächelns) nebo Cikánský baron (Der Zigeunerbaron) a proslavil se i na poli populární hudby – napsal několik set písňových textů, ať už na hudbu domácích autorů, nebo na převzaté zahraniční melodie. Za všechny uveďme hity jako Malovaný džbánku nebo Krásné je žít. Aplt původně plánoval zpracovat Robina Hooda jako velkou operetu offenbachovského stylu. Během několika let příprav však svůj postoj k látce přehodnotil a dal tak vzniknout dramaticky sevřenější muzikálové podobě. Podle svých slov chtěl oslavit okřídlenou volnost, chlapecké bratrství, věrnost a mužné přátelství a také lásku obyčejných lidí.
Hudbu k muzikálu složil skladatel Zdeněk Petr, od jehož narození uběhlo v září sto let. Celoživotně se věnoval tvorbě pro divadlo, s Werichem a Voskovcem spolupracoval na československé premiéře muzikálu Divotvorný hrnec (Finian’s Rainbow) a dokonce do něj složil i dvě vlastní taneční čísla. S Vladimírem Dvořákem napsal na začátku 50. let hudební komedii Sto dukátů za Juana, z níž pochází slavná Píseň pro Kristýnku. V letech šedesátých pak pro divadlo Rokoko vytvořil muzikály Filosofská historie a Pan Pickwick. Zkomponoval desítky scénických hudeb pro nejrůznější činohry, skládal ale i hudbu pro televizi a pro rozhlas. O jeho práci na muzikálu Robin Hood psala dobová kritika velmi pozitivně: „Nejcennější na Robinu Hoodovi je Petrova hudba. Stylově, svým jazykem, formami, místy i instrumentací vychází ze staré dobové hudby, je jí inspirována melodicky i rytmicky. V mezihrách, v některých tanečních a dalších uzavřených číslech drží tento sloh dokonce v maximální čistotě. Jen v lyrických písních občas skladatel neodolá a zabrousí do postupů, vycházejících vstříc divákovu uchu, avšak v míře přijatelné i vyššímu vkusu.“