Další zastávkou našeho prázdninového cyklu bude v našich končinách možná neznámý muzikál Carrie, který se však na poli hudebního divadla stal celosvětově nechvalnou legendou.
Poslední říjnový týden roku 2022 přinesl na londýnské jeviště kontroverzní muzikál Carrie, který vznikl na základě stejnojmenné slavné knižní předlohy legendárního mistra hororu Stephena Kinga. Jednalo se tak o výjimečnou příležitost vidět naživo dílo, které na světových jevištích nebývá často k vidění, a přesto se stalo téměř kultovní záležitostí.
Broadwayský muzikál Carrie (někdy také Carrie: The Musical), který byl však poprvé v rámci zkušebních předpremiér uveden překvapivě na anglické půdě, měl v koprodukci s Královskou shakespearovskou společností na Broadwayi premiéru v roce 1988 v Divadle Virginia (dnes Divadlo Augusta Wilsona) a už jeho první uvedení začalo slavně neslavnou historii tohoto muzikálu. Potlesk ve stoje pro představitelky hlavních rolí se již při premiéře údajně mísil s bučením diváků a broadwayská produkce tak skončila po pouhých 5 regulérních reprízách. Off-broadwayský revival tohoto muzikálu z roku 2012 byl sice nominován na celkem 5 sošek Drama Desk Award, přesto je Carrie dodnes označována za jeden z nejvýznamnějších neúspěchů v celé historie Broadwaye. S rozpočtem okolo 8 milionů dolarů (což byla v tu dobu obrovská suma) se zároveň jedná o jednu z nejprodělečnějších broadwayských produkcí v historii.
Přitom román Carrie z roku 1974 a jeho následné filmové zpracování otevřelo Stephenu Kingovi cestu na výsluní krále hororového žánru. [spoiler allert] Slavné dílo pojednává o poměrně samotářské a možná i trochu zvláštní středoškolačce Carrie, která u sebe postupem času objeví telekinetické schopnosti. Carrie navíc žije v domácnosti pouze se svou dominantní matkou, která je velmi fanaticky nábožensky založena a má sklon svou dceru utiskovat. Poté, co je Carrie na maturitním plese zesměšněna svými spolužáky, tak rozpoutá ve svém okolí zničující peklo.
Dvacet let po doslova propadáku muzikálové podoby díla se znovu začalo uvažovat o jejím dalším uvedení. Scénář i hudební čísla prošly značnou revizí původních autorů a řada písní byla vyškrtnuta a nahrazena novými. V roli matky Carrie se v off-broadwayského revivalu, který byl po několika letech příprav uveden roku 2012 ve slavném Divadle Lucille Lortel, objevila broadwayská hvězda Marin Mazzie (Kiss Me, Kate, Ragtime, Passion), kterou mohli tuzemští diváci vidět před několika lety v O2 aréně v rámci muzikálového koncertu broadwayských melodií. Jak již bylo zmíněno, revival se dočkal mnohem lepších kritik než originální verze a byl rovněž nominován na několik významných ocenění. Zajímavé je, že se z této podoby díla stala jakási oficiální verze muzikálu, dostupná k licencování. Dá se tak říci, že další produkce vesměs nevycházejí z originální broadwayské podoby díla ale právě z tohoto revivalu.
O tři roky později se Carrie představila v Londýně na off-westendské scéně divadla Southwark Playhouse. Carrie zde ztvárnila Evelyn Hoskins (Waitress, Probuzení jara, Assassins), která se za svůj výkon dočkala pochvalných kritik. Rovněž celá produkce zaznamenala veskrze pozitivní ohlasy a v rámci diváckých cen WhatsOnStage Awards dokonce vyhrála v kategorii Nejlepší off-westendská produkce. Ve stejném roce byl muzikál uveden také v Los Angeles v imerzní verzi. Tato nově přepracovaná podoba dostala nový název Carrie the Killer Musical Experience. Hlediště bylo naaranžováno do podoby středoškolské tělocvičny a na některé scény se první řady přesouvaly dle scénografické potřeby. Kritiky pozitivně hodnotily zejména zajímavý koncept hlediště a dobré výkony.
Před dvěma lety se pak muzikál vrátil do Londýna. Na off-westendské scéně Divadla Bridewell byl uváděn mezi 25. a 29. říjnem v limitovaném počtu pouhých 6 repríz. Přes svou kontroverzní minulost vyniká muzikál Carrie především po hudební stránce a v historii uvádění díla můžeme najít také povedené produkce – jednou z nich je právě i poslední londýnská verze. A ač zůstane muzikálová Carrie navždy zapsaná do broadwayské historie jako jedna z největších katastrof, získala si srdce mnoha fanoušků po celém světě, kteří ještě o to víc muzikál, který se tak dnes stal téměř již kultovní záležitostí, milují.
Vlastní dojmy
„Stephena Kinga mám moc rád, příběh Carrie jsem však než jsem se setkal s jeho muzikálovou podobou neznal. Poprvé jsem na muzikál narazil, když jsem viděl záznam produkce ze Seatlu z roku 2013 s Alice Ripley, který se mi strašně líbil. Bavil mě trošku drsnější příběh, ale ze všeho nejvíce mě zaujala hudební stránka díla, které jsem propadl. Několik let jsem tedy doufal, že někdy dílo uvidím naživo, takže zmínka o uvedení muzikálu (který se běžně moc neuvádí) zrovna ten týden, kdy budu v Londýně, mě nadchla. Ač se v Divadle Bridewell jednalo spíše o amatérskou či poloamatérskou produkci, nijak to neochudilo výsledný dojem. Naopak výhodou bylo, že středoškolské studenty hráli opravdu velmi mladí lidé, kteří navíc podávali skvělé výkony. Tato produkce tak byla krásnou ukázkou toho, že i bez obrovského rozpočtu se dá udělat kvalitní představení a za mě osobně byla mnohem povedenější než leckteré profesionální produkce, které jsem navštívil. Povedeným nápadem bylo, že komorní Divadlo Bridewell přizpůsobilo muzikálu i své zázemí, a tak diváky při vstupu do budovy přivítala cedule: ‚Vítejte na střední škole Ewen‘, místo tradičního vyvěšeného obsazení na chodbě viselo maturitní tablo a na toaletách se dokonce objevily hanlivé nápisy zesměšňující hlavní postavu Carrie – celý prostor se tak proměnil na dějiště příběhu. Jednoduchá scéna i kostýmy stačily k vykreslení místa a doby, ve kterých se příběh odehrával. Mladý soubor zvládl taneční i pěvecká čísla na jedničku a nechyběla samozřejmě ani slavná krvavá scéna, pro kterou bylo (jak diváky upozorňoval již text v programu) v této produkci použito téměř 20 litrů jevištní krve. Za mě se tak Carrie objevila po letech v Londýně opět ve výborné formě a navázala na řadu povedených produkcí, které třeba jednou dají zapomenout na původní neúspěch muzikálu.“