Před 405 lety, konkrétně 23. dubna 1616, zemřel jeden z nejvýznamnějších dramatiků světové historie – William Shakespeare. A protože jeho dílo inspirovalo spoustu slavných i méně známých muzikálů, připomeňme si ty největší hity z těchto děl.
Vůbec první muzikál inspirovaný některou ze Shakespearových her, v tomto případě Komedií plnou omylů (The Comedy of Errors), byl uveden v roce 1938 a nesl název The Boys From Syracuse, tedy Chlapci ze Syrakus. Ti v něm hledají svá dlouho ztracená dvojčata. Zápletka se zamotá ve chvíli, kdy potkají dívku Adrianu a její služku Luce, kteří si mladíky spletou se svými manžely stejných jmen i podoby – právě oněmi hledanými dvojčaty.
Shakespearova hra Zkrocení zlé ženy (The Taming of the Shrew) pak volně inspirovala legendární muzikál Kiss me Kate z roku 1948. Divadelní společnost impresária, režiséra i herce Freda Grahama v něm uvádí slavnou Shakespearovu komedii ve zhudebněné verzi v hlavních rolích právě s Fredem a jeho exmanželkou Lilli. Podobně jako postavami Kateřiny a Petruccia na jevišti ale zmítají osobní rozpory i Fredem a Lilli v zákulisí.
Jeden z nejznámějších muzikálů historie – West Side Story – je jak známo inspirovaný Shakespearovou tragédií Romeo a Julie, avšak dějově je přenesený do newyorské čtvrti West Side na začátku 50. let. Na pozadí násilných střetů mládežnických part domácích Tryskáčů a přistěhovaleckých Žraloků vypráví příběh mladého Američana Tonyho a krásné Portoričanky Marii, jejichž láska je však vinou nenávisti okolí od počátku odsouzena k zániku. Romeo a Julie inspiroval také nespočet muzikálů, přímo nesoucích originální Shakespearův název nejslavnější love story všech dob. Za všechny připomeňme například populární francouzské zpracování skladatele Gerarda Presgurvica Roméo et Juliette či britský hit posledních let, muzikál & Juliet.
Skladatel muzikálu Vlasy (Hair) Galt MacDermot napsal v roce 1971 také hudbu k muzikálu Two Gentlemen of Verona, tedy Dva šlechtici z Verony. Jeho zápletka se příliš neliší od původní stejnojmenné předlohy, avšak celé dílo se nese v duchu hnutí hippies. Pojednává o dvou celoživotních přátelích Valentinovi a Proteovi, přijíždějících na zkušenou do velkého města, kde se oba zamilují do stejné dívky – Sylvie. Její otec však nepřeje ani jednomu z nich.
Jeden z největších broadwayských propadáků, nesoucí název Oh, Brother!, inspirovala už zmíněná Shakespearova Komedie plná omylů. Její děj však autoři muzikálové verze z roku 1981 přenesli do bohaté ropné země v Perském zálivu, kde zrovna probíhá revoluce. Když se mezi rozvášněnými arabskými obchodníky a revolucionáři objeví postarší Američan hledající svého kdysi ztraceného bratra, má přítomným co vysvětlovat.
Naopak obrovského úspěchu dosáhli tvůrci muzikálu Lví král (The Lion King), volně inspirovaného zápletkou Shakespearova Hamleta. Ve Lvím králi však smrt svého královského otce musí pomstít mladé lvíče Simba. Zlého strýce Scara nakonec přemůže, na rozdíl od Shakespearovy tragédie ale nastupuje na trůn a začíná vládnout zvířecí říši po boku se svou milovanou lvicí Nalou. Po úspěchu animovaného filmu z roku 1994 vznikla o tři roky později i jeho divadelní scénická podoba, od té doby uváděná jak Broadwayi, tak West Endu až dosud.
V roce 2005 měl na Broadwayi premiéru muzikál All Shook Up, u nás uvedený pod názvem Srdcový král. Nesmrtelné hity Elvise Presleyho v něm doprovázejí volnou adaptaci Shakespearova Večera tříkrálového (Twelfth Night). Příběh s citacemi také z dalších Shakespearových komedií se ale odehrává v konzervativním americkém městečku 50. let, kam přijíždí na svém motocyklu záhadný cizinec a kytarista Chad. Setkává se tu s ráznou dívkou, opravářkou motorek Natalií, která se rozhodně získat si jeho přízeň v přestrojení za muže.
Jen před necelými šesti lety měl na Broadwayi premiéru muzikál Something Rotten!, který se aktuálně chystá na česká jeviště pod názvem Něco shnilého!. Ten samozřejmě odkazuje na slavnou repliku „Je něco shnilého ve státě dánském“ z Shakespearova Hamleta. Muzikál bohatě, nápaditě a velmi vtipně využívá citací nejen z něj, ale hned z několika Shakespearových her. Jeho děj je ale zcela původní a s velkou mírou komediální nadsázky a vtipu vypráví, jak populární a všemi obdivovaná star Shakespeare své nejúspěšnější náměty vlastně ukradl jinému divadelnímu impresáriovi a také co vše může způsobit jen maličká záměna názvu Hamleta za Amoleta…
Z české tvorby se pak Shakespearovou prací nechaly inspirovat zejména muzikály Janka Ledeckého. Prvním z nich byl muzikál Hamlet z roku 1999, který byl kromě české republiky a Slovenska uváděn také v Jižní Korei, Japonsku a dokonce byl představen také na slavné americké Broadwayi. Roku 2012 se světová verze Hamlet: The Rock Opera odpremiérovala také v Praze. Další Shakespearovou látkou, kterou Ledecký zpracoval do podoby muzikálu, byla tragédie Othello. Dílo však neneslo název hlavní postavy Othella, ale jeho pobočníka, zloducha Iaga. Muzikál IAGO se představil českým divákům roku 2017 a později se přesunul také na Slovensko. Ani čeští tvůrci si nenechaly ujít nejslavnější Shakespearův příběh, který se u nás dočkal hned několika zpracování, za všechny jmenujme Romea a Julii skladatele Zdeňka Bartáka.
