V polovině prosince uplynulo dvacet let od uvedení druhého muzikálu autorského tria Svoboda – Borovec – Hes s názvem Monte Cristo.
Po fenomenálním úspěchu Draculy bylo jen otázkou času, kdy se jeho autoři rozhodnou spolupracovat na další výpravné muzikálové show. Autorem námětu byl i tentokrát, stejně jako v případě Draculy, Richard Hes. O vhodné látce pro nový muzikál uvažoval dlouho a přečetl prý obrovské množství knih: byl si totiž jistý, že inspiraci musí hledat právě v literatuře. Vybrat ze všech románů ten správný mu nakonec pomohla náhoda – na dovolené si během pozorování oceánu všiml bílých plachet na obzoru a o námětu bylo rozhodnuto. Plující loď ho inspirovala k tomu, aby za látku pro nové libreto zvolil Dumasův román o křivě obviněném námořníkovi, Hraběte Monte Crista.
Jevištní adaptaci románu společně zpracovali Richard Hes a Zdeněk Borovec. Obsáhnout Dumasův objemný román v jeho úplnosti bylo v omezené stopáži muzikálu nemožné, tvůrci proto museli příběh zkrátit a zjednodušit. Z toho důvodu zmizely všechny vedlejší příběhové linie a celý děj se soustředil pouze na osudy námořníka Edmonda Dantese.
Karel Svoboda na hudbě k novému muzikálu pracoval téměř čtyři roky a snažil se vytvořit jednotný celek, který by byl prokomponovanější než Dracula. Muzikál je proto postaven na několika hudebních motivech, které se vracejí v drobných obměnách a variacích. Řada melodií je dokonce přímo provázána s konkrétní postavou a charakterizuje ji.
První čtená zkouška Monte Crista se konala v září 2000, předcházely jí však dlouhé týdny vybírání obsazení. Interpreti do sólových rolí i company se hledali už od jara, kdy na ně čekalo první kolo náročných tříkolových konkurzů. Tvůrci měli poměrně přesnou představu o charakteru jednotlivých postav, od čehož se následně odvíjelo jejich obsazení. Ve finálním výběru se tak nacházeli zkušení muzikáloví matadoři stejně jako úplně nováčci. Část interpretů účinkovala už v Draculovi, jiní se však s tvorbou této autorské trojice setkávali úplně poprvé. Do titulní role byl obsazen Daniel Hůlka v alternaci s Marianem Vojtkem, další role získali například Leona Machálková, Iveta Bartošová nebo Jiří Korn.
Za Monte Cristem stál téměř totožný inscenační tým jako za předchozím Draculou – coby režisér byl osloven Jozef Bednárik, choreografie nastudoval Richard Hes a stejní tvůrci připravili i výpravu. Výrazně se však proměnily celkové náklady. Jejich výše dosáhla trojnásobku toho, co bylo potřeba na Draculu, čímž se Monte Cristo okamžitě katapultoval na pozici do té doby nejdražšího uvedeného muzikálu. Do nákladů se nejvýrazněji promítla monstrózní scéna Daniela Dvořáka, jíž dominoval bazén o rozloze 100 m2 naplněný 25 tisíci litrů vody. Jednalo se o prvek jistě efektní, nicméně v kontextu inscenace poněkud zbytný, jelikož se s ním takřka nepracovalo.
Muzikál Monte Cristo byl uveden v Kongresovém centru, kde nahradil úspěšného Draculu. Tvůrci sice původně uvažovali o zcela novém divadle na pražském Výstavišti s kapacitou sálu 1600 míst, nakonec však od nápadu zřejmě z finančních důvodů ustoupili.
Monte Cristo měl premiéru 13. prosince 2000 a na jevišti vydržel dva roky. Dohromady se uskutečnilo 444 představení, která zhlédlo více než půl milionu diváků. V porovnání s předchozím fenomenálním úspěchem Draculy šlo o čísla podstatně skromnější, přesto se jednalo o neoddiskutovatelný divácký úspěch.
Zatímco Dracula se dočkal mnoha různých nastudování u nás i ve světě, Monte Cristo zůstal v tomto ohledu pozadu. Jediné další nastudování vzniklo v roce 2013 – poloprofesionální nastudování v Divadle U Hasičů pod záštitou společnosti Faux pas. Tato inscenace měla o poznání skromnější charakter než původní velkolepé uvedení a dočkala se pouze omezeného počtu repríz. Kritikou byla téměř zcela opomenuta.
Přestože se Monte Cristo co do počtu nastudování, odehraných představení i množství diváků nedá srovnávat s fenomenálním Draculou, řadí se k muzikálům, které si zaslouží pozornost. Karel Svoboda totiž stvořil hudebně výjimečně konzistentní dílo podtrhující romantickou linku i celkové poselství. A přestože se muzikál v současnosti nehraje, diváci si ho mohou připomenout alespoň prostřednictvím hudební nahrávky nebo televizního záznamu.