Na začátku října oslavila pětaosmdesáté narozeniny jedna z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších muzikálových hereček 20. století Julie Andrews.
Narodila se 1. října 1935 na jihovýchodě Anglie. Od raného dětství se věnovala zpěvu a herectví a vystupovala společně s rodiči. Ve třinácti letech se stala nejmladší účinkující ve varietním programu v divadle Palladium v Londýně, několikrát se pak také objevila v programu BBC. Na počátku 50. let hrála několik menších rolí v inscenacích divadla London Casino a už v roce 1954 se objevila v roli Polly v úspěšném londýnském muzikálu The Boy Friend.
V pouhých jednadvaceti letech pak poprvé účinkovala na newyorské Broadwayi, a to rovnou v hlavní roli. Stalo se tak 15. března 1956 při světové premiéře dnes tak slavného muzikálu My Fair Lady. Julie Andrews v něm zazářila v titulní postavě prostořeké květinářky Lízy Doolitlové vedle Rexe Harrisona v roli učitele výslovnosti profesora Higginse.
V roce 1957 dostali skladatel Richard Rodgers a libretista Oscar Hammerstein II. nabídku vytvořit televizní muzikál pro americkou stanici CBS. Za námět si zvolili francouzskou verzi pohádky o Popelce a titulní roli v jejich projektu získala právě mladičká Julie Andrews. Muzikál Popelka (Cinderella) tehdy na obrazovkách sledovalo více než sto sedm miliónů televizních diváků a herečka se díky tomu dostala do povědomí široké americké veřejnosti.
Autoři slavné My Fair Lady, libretista Alan Jay Lerner a skladatel Frederick Loewe, přizvali Julii Andrews ke spolupráci také na svém dalším divadelním projektu. Tím byl Camelot – muzikál podle legendy o králi Artušovi, který měl premiéru v prosinci roku 1960 v divadle Majestic v New Yorku. Julie Andrews v něm ztvárnila hlavní ženskou úlohu královny Guinevery.
Nejdůležitějším mezníkem v její filmové kariéře se stal rok 1964, kdy měl na plátnech kin premiéru film studia Walta Disneyho Mary Poppins, v němž ztvárnila titulní roli legendární kouzelné chůvy. Ve filmu podle úspěšné dětské knihy Pamely Lyndon Travers zazněla desítka písní Richarda a Roberta Shermanových, k vidění zde byla také velká řada tanečních čísel, filmových triků i animovaných sekvencí. Film obdržel mnohá ocenění od kritiků i veřejnosti. Samotná Julie Andrews byla za tuto roli oceněna britskou cenou BAFTA, Zlatým glóbem i Oscarem a díky této roli dosáhla celosvětové popularity.
V březnu roku 1965 uvedlo studio 20th Century Fox filmovou adaptaci slavného divadelního muzikálu z konce 50. let The Sound of Music u nás známého pod názvem Za zvuků hudby. Autoři Richard Rodgers a Oscar Hammerstein II. ho napsali podle autobiografické knihy Marii Augusty von Trapp S písní kolem světa aneb Trappova zpívající rodina (The Story of the Trapp Family Singers). Román vypráví skutečný příběh klášterní novicky Marii, která je svým řádem vyslána do Salzburgu do domu ovdovělého barona von Trappa, aby tam převzala péči o jeho sedm dětí. Do rodiny poznamenané ztrátou matky přinese Maria smích a radost a nakonec se za barona provdá. Ústřední postavu ve filmu hrála právě Julie Andrews a i díky jejímu vynikajícímu výkonu, za který obdržela Zlatý Glóbus, se tento snímek zařadil mezi ty vůbec nejlepší a nejoblíbenější hudební filmy v historii.
Poté se profesní život Julie Andrews nesl spíše ve vážnějším duchu, hrála ve filmovém dramatu Havaj či mysteriózním thrilleru Roztržená opona (Torn Curtain). Ale rok 1967 jí opět přinesl roli v hudebním a zároveň komediálním filmu – titulní postavu v muzikálu Thoroughly Modern Millie, v českých divadlech uváděném pod názvem Hledá se muž, zn.: Bohatý! Tato hudební komedie se odehrává ve 20. letech minulého století v New Yorku, kde se ve společném hotelovém pokoji setkají právě osiřelá, naivní slečna Dorothy a neohrožená dívka Millie, která je rozhodnuta se bohatě provdat.
V následujících letech čekaly Julii Andrews role v řadě filmů, které však v českém prostředí nejsou příliš známé. Jednou z jejích posledních velkých muzikálových rolí pak byla titulní postava ve filmové verzi Viktor, Viktorie z roku 1982. Hrdinka filmu, sopranistka Viktorie Grantová, v něm marně hledá uplatnění ve světě showbyznysu. Kamarád Toddy za ní však jednou přijde se šíleným nápadem, aby se zkusila prosadit jako ženský imitátor. Z půvabné Viktorie se tak náhle stává polský hrabě Viktor, který se po večerech mění v uhrančivou femme-fatale v pařížských zábavních podnicích. Herečka za tuto roli získala Zlatý globus a znovu si ji zopakovala také v divadelní adaptaci na newyorské Broadwayi v roce 1995. V pozdějších letech musela řešit velké problémy s hlasem a v dalších rolích tak už nezpívala. Přesto hrála například v úspěšné romantické komedii Deník princezny (The Princess Diaries) a namluvila také řadu postaviček v kreslených filmech.
V roce 2009 pak britský deník The Times jmenoval Julii Andrews mezi deseti nejlepšími britskými herečkami všech dob – vedle Helen Mirren, Judi Dench nebo Audrey Hepburn.