Další prázdninovou zastávkou bude pravděpodobně nejslavnější dílo tandemu Kander & Ebb, muzikál Cabaret. Konkrétně jeho poslední londýnský revival, který se stal jednou z nejdiskutovanějších a nejoceňovanějších produkcí v celé historii West Endu a letos se přesunul také na Broadway.
Dvojice John Kander a Fred Ebb patří mezi nejvýznamnější jména na poli hudebního divadla. Za svou dlouholetou kariéru spolupracovali s řadou slavných osobností a vytvořili písně k takovým muzikálům jako jsou například Chicago, Polibek pavoučí ženy (Kiss of the Spider Woman), Vražda za oponou (Curtains), Řek Zorba (Zorba) či právě Cabaret. Ten byl inspirován divadelní hrou Johna Van Drutena I Am a Camera, která vychází z (do značné míry autobiografické) novely Christophera Isherwooda Goodbye to Berlin z konce třicátých let minulého století, ve které spisovatel líčí své zážitky z německé metropole. Cabaret tak přenáší diváka do Berlína začátku třicátých let, nasáklého atmosférou dekadentního nočního života ale také nastupujícího nacistického režimu. V čele pozornosti pak stojí vztah mladého amerického spisovatele Clifforda Bradshawa a excentrické hvězdy tamního nočního podniku Kit Kat Klub – Sally Bowles.
Muzikál byl poprvé představen světu v roce 1966 v Bostonu, odkud ještě téhož roku putoval na Broadwayi, kde se během jeho téměř tříletého uvádění odehrálo skoro 1200 představení. Dva roky po své broadwayské premiéře bylo dílo uvedeno také na londýnském West Endu. Na obě tyto scény, stejně jako na turné po Spojených státech či Velké Británii, se v průběhu dalších šedesáti let ještě několikrát vrátilo. První broadwayské uvedení muzikálu dominovalo prestižním divadelním cenám Tony, když si z celkem 11 nominací odneslo 8 sošek, včetně té za kategorii Nejlepší muzikál. V rámci všech svých uvádění získalo dílo celkem 27 nominací na tuto cenu, stejně jako desítky dalších ocenění. V roce 1972 vznikl také slavný stejnojmenný film legendárního Boba Fosseho s Lizou Minnelli a Michaelem Yorkem v hlavních rolích, který mimo jiné obdržel 8 Oscarů. Muzikál Cabaret se tak stal jedním z nejslavnějších děl hudebního divadla a písně jako jsou Maybe This Time či Cabaret se zařadily na kánon těch vůbec nejznámějších muzikálových skladeb. O tom, že je dílo atraktivní látkou i po více jak šedesáti letech, svědčí například to, že za posledních dvacet let byl jen ve Spojených státech amerických a Velké Británii muzikál uveden celkem jedenáctkrát.

Naposledy se muzikál v Británii divákům představil na konci roku 2021, kdy bylo dílo uvedeno v Divadle Playhouse, které bylo pro tuto produkci přestaveno do podoby Kit Kat Clubu, jenž nyní nabízí intimnější kabaretní prostředí pro 550 diváků. Tato nová produkce v čele s Eddiem Redmaynem (Fantastická zvířata a kde je najít, Dánská dívka, Teorie všeho) jako Kabaretiérem a Jessie Buckley (Černobyl, Judy, Taboo) jako Sally Bowles se ihned stala nejdiskutovanějším titulem v celém Londýně. Získala celkem 11 nominací na nejprestižnější britské divadelní ocenění, Cenu Laurence Oliviera – což je mimochodem druhý největší počet nominací v celé historii tohoto ocenění. V počtu proměněných nominací se pak poslední revival Cabaretu stal rekordmanem na poli muzikálového žánru, když si odnesl celkem 7 sošek (tento rekord momentálně drží spolu s muzikály Hamilton, Matilda a revivalem Sunset Boulevardu z roku 2023), včetně kategorií Nejlepší revival muzikálu a nejlepšího herce a herečky v muzikálu. Dá se tak říci, že momentální londýnský Cabaret je jednou z nejúspěšnějších a kritiky nejlépe hodnocených produkcí v historii West Endu. Není tak divu, že bylo uvádění muzikálu již několikrát prodlouženo a stále ho v Londýně můžete navštívit, i když už s jiným obsazením. A právě co se týče obsazení, zaujímá tato produkce netradiční přístup, který jsme mohli vidět v posledních letech například u broadwayské produkce muzikálu Waitress, a sice obsazování hlavních rolí (v tomto případě Kabaretiéra a Sally) slavnými jmény vždy pouze na kratší limitovaný počet představení. Vystřídaly se zde tak téměř již dvě desítky osobností, které diváci mohli vidět. Tento přístup tak ještě zvyšuje jakousi exkluzivitu tohoto představení, kdy na slavná jména láka stále nové diváky či se diváci opakovaně vrací, aby se podívali na nové pojetí těchto postav dalšími herci a herečkami.

Začátkem letošního roku se pak oceňovaná produkce Cabaretu přesunula také na Broadway do Divadla Augusta Wilsona, kde opět zaznamenala obrovský úspěch a byla nominována na celkem 9 cen Tony. V roli Kabaretiéra se zde opět představil Eddie Redmayne, po jehož boku se objevila Gayle Rankin (GLOW, Perry Mason, Rod draka) jako Sally Bowles.
Vlastní dojmy
„Vidět nový Cabaret s Eddiem Redmaynem bylo spíše zbožné přání než hmatatelný plán, jelikož i přes astronomické ceny pohybující se až do 350 liber – což je opravdu nejdražší cena, se kterou jsem se na West Endu zatím setkal (zvláště v době návštěvy – leden 2022, kdy ceny vstupenek byly oproti posledním dvěma rokům ještě značně menší), bylo představení beznadějně vyprodané. My jsme však v den příjezdu měli obrovské štěstí, že se zrovna uvolnily dvě místa na odpolední představení téhož dne. Dlouho jsme se rozmýšleli, jelikož i když byly vstupenky jakožto vrácené na poslední chvíli značně levnější, stále byly dražší než cokoli jiného, co jsem kdy v divadle zaplatil. Nakonec jsme neodolali.

Divadlo Playhouse jsem v minulosti navštívil dvakrát, nyní jsem si ale připadal jako bych zde byl poprvé, jelikož bylo kompletně předěláno právě pro tuto produkci. Tradiční rozdělení sálu na jeviště a hlediště tak bylo změněno. Nyní se jeviště, které má kruhový tvar nachází uprostřed sálu a diváci tak sedí z obou stran. Původní prostor zadního jeviště tak byl předělán na hlediště, a to včetně balkónu, což znamená, že celá tato část divadla, včetně postranních lóží byla nově postavena – možná i zčásti proto jsou ceny vstupenek tak drahé. Přestavba však neskutečně tomuto dílu prospěla, jelikož tak divadlo budí dojem zcela nového a specifického kabaretního prostoru.

Celá naše návštěva začala vstupem do divadla s neonovým nápisem Kit Kat Klub, který nahradil oficiální název divadla. Už z ulice je tak prostředí divadla prezentováno jako kabaretní klub ze slavného muzikálu. Co se týká vstupu do divadla, ten byl také naprosto netradiční. Do budovy jsme nevstoupili hlavními vchody s velkými dvoukřídlými dveřmi, ale malým postranním vchodem, který normálně funguje jako služební vchod. Zde jsme prošli kolem ochranky, která nám dala samolepku, jíž jsme si měli přelepit fotoaparáty na svých mobilních telefonech. Zákaz focení a natáčení čehokoliv, byť jen hlediště či cedulky s obsazením zde byl striktně dodržován. V době naší bylo v rámci propagace na toto představení uvaleno jakési embargo a oproti ostatním westendským show, které lákají videoukázkami, se na veřejnost nedostalo žádné video ani velice málo promo fotografií. Toto utajení tak ještě přispívalo k exkluzivitě představení a atmosféře undergroundového berlínského klubu, přičemž vše bylo pojato opět stylově – ve smyslu ‚pokud zachováte naše tajemství, my zachováme to vaše‘.
Ihned u vstupu jsme dostali welcome drink, který rovněž odpovídal charakteru kabaretního klubu (mohli jsme si vybrat pivo či šnaps) a pokračovali podzemními chodbami divadla do foyer, kde na nás čekala část účinkujících s připraveným tanečním číslem u centrálního baru. Už při samotném průchodu podzemními chodbami jsme cestou potkávali jednotlivé Kit Kat Girls se svými drobnými vystoupeními. To vše na nás působilo jako bychom se opravdu přenesli do Berlína třicátých let. Velká část hlediště je pak uzpůsobena sezením u malých stolečků, což opět podporuje dojem kabaretního prostoru. Na každém z předních stolečků navíc leží telefon, který není pouhou atrapou, ale na nějž vám před představením a o přestávce jako v opravdovém Kit Kat Klubu volají zdejší účinkující. V ceně naší vstupenky navíc bylo také občerstvení, které znamenalo láhev šampaňského, tříchodové menu, slanou a o přestávce ještě sladkou svačinku. To celé tak opravdu působilo jako něco naprosto nového a přeneslo tak divadelní zážitek a to, co můžete v divadle zažít, na úplně novou úroveň. Už se nejednalo jen o shlédnutí divadelního představení ale o zážitek. Viděl jsem už stovky představení, ale takto komplexní zážitek, který by vás opravdu přímo přenesl do daného muzikálu a prostoru, kde se odehrává jsem ještě nezažil. Absolutní třešničkou na dortu pak bylo neskutečné obsazení v čele s hvězdou této show Eddiem Redmaynem a Jessie Buckley. Jejich výkony byly opravdu z toho nejlepšího, co jsem v životě měl možnost v divadle vidět a na co budu do smrti vzpomínat, ale celé obsazení a celý tým byl naprosto skvostný.
Pokud se tedy chystáte do Londýna či na Broadway a podaří se vám ulovit vstupenky, určitě tento zážitek doporučuji (zvláště nyní na Broadwayi s Eddiem Redmaynem), protože i za tu cenu to stojí a osobně si myslím, že se tato produkce zařadí k představením, o kterých se bude mluvit ještě za 50 let stylem ‚a pamatuješ tehdy tu produkci Cabaretu? Tak já jsem tam byl‘.“
