Další zastávka našeho prázdninového cyklu bude velmi aktuální. Týkat se bude úspěšné „koncertní verze“ muzikálu Bonnie & Clyde z westendského Královského divadla Drury Lane, jehož záznam je právě v těchto dnech ke shlédnutí online.
Muzikál Bonnie & Clyde založen na skutečných osudech proslulého páru amerických gangsterů z období velké hospodářské krize vychází ze scénáře Ivana Menchella (Death Note: The Musical). Texty k němu napsal legendární britský textař Don Black (Sunset Boulevard), hudbu pak složil Frank Wildhorn. Wildhorn dnes patří k nejznámějším a nejproduktivnějším muzikálovým skladatelům, který má na svém kontě přes 20 muzikálových titulů – např. The Scarlet Pimpernel, Death Note: The Musical, Dracula, the Musical či Wonderland. Za svou kariéru byl nominován na nejvýznamnější hudební i divadelní ocenění včetně cen Grammy, Tony a Drama Desk Award. Českému publiku je z jeho díla znám zejména muzikál Carmen, který Wildhorn vytvořil přímo pro pražskou scénu, dále pak Jekyll & Hyde (uváděn v Hudebním divadle Karlín v Praze a Městském divadle v Brně) a právě Bonnie & Clyde (Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni, Hudební divadlo Karlín).
Muzikál měl premiéru již roku 2009 na kalifornské scéně La Jolla Playhouse. O rok později se přesunul na Floridu, kde se k Lauře Osnes (Bandstand, Rodgers & Hammerstein‘s Cinderella, Anything Goes), která v Kalifornii ztvárnila Bonnie Parkerovou jako Clyde připojil Jeremy Jordan (The Great Gatsby, Newsies, Smash). Společně se pak v těchto rolích představili také při broadwayské premiéře roku 2011 v Divadle Geralda Schoenfelda. Popremiérové ohlasy byly rozpolcené a ač byli oba představitelé hlavních rolí vychváleni do nebe, dílo jako takové obdrželo kontroverzní negativní vlnu kritik. Řada lidí v divadelním světě tehdy spekulovala, že kritiky byly založeny na předchozí Wildhornově práci pro Broadway a nebyly tak k muzikálu Bonnie & Clyde objektivní. Na základě těchto kritik však musela produkce, která se původně měla hrát na dobu neurčitou, skončit po pouhých 36 regulérních představeních. Tehdejší ředitel Calhoun dokonce řekl, že je to poprvé, co končí produkce, která se stále hraje divákům jako hit.
Přes svůj broadwayský neúspěch (nebo možná právě pro něj) si však muzikál našel srdce tisíců fanoušků po celém světě, vytvořil si obrovskou základnu příznivců a stal se doslova kultovní záležitostí. Muzikál byl posléze uveden v Japonsku, Jižní Koreji, Německu, Irsku, České republice, Polsku, Belgii, Kanadě, Švédsku, Austrálii, Brazílii, Dánsku nebo Finsku. Od roku 2011 se však nikdy nepředstavil na žádné scéně na Broadwayi či West Endu. Toho se dílo dočkalo až začátkem roku 2022, kdy se v největším westendském divadle, Královském divadle Drury Lane sira Andrewa Lloyda Webbera, konala exkluzivně pouze na dva večery koncertní verze muzikálu. Původně se mělo jedna jen o jeden večer, vstupenky však byly beznadějně vyprodány během prvních šesti minut, a tak bylo přidáno druhé představení. Není divu, že zájem byl obrovský. Jednalo se totiž o velmi slavnostní událost – jednak to bylo vůbec poprvé, co se po deseti letech od své broadwayské premiéry představil muzikál Bonnie & Clyde na West Endu a jednak se zde měli objevit oba hlavní představitelé a dá se říci dnes již možná vůbec největší muzikálové hvězdy své generace Jeremy Jordan a Laura Osnes. Kvůli opatřením souvisejícím s koronavirem však nakonec bylo oznámeno, že vystoupí pouze jeden z nich, a sice Jeremy Jordan. Lauru Osnes nahradila Frances Mayli McCan (Death Note: The Musical, Heathers, Evita).
Oba koncerty sklidily ohromný úspěch a ještě během druhého večera bylo oznámeno uvedení muzikálu poprvé na West Endu, konkrétně v divadle Arts, kde se dílo hrálo od dubna téhož roku. Bylo to tak vůbec poprvé, co se londýnským divákům představilo dílo Franka Wildhorna, jednoho z nejvýznamnějších soudobých skladatelů na poli hudebního divadla. Uvádění již kompletní jevištní podoby díla pak sklidilo stejně nadšené reakce a roku 2023 pak bylo přesunuto do většího Divadla Garrick. West End tak přivítal muzikál mnohem vřeleji než Broadway a Frankovi Wildhornovi, který v posledních letech spolupracuje zejména s asijskými scénami, se tak otevřela další scéna a nový okruh fanoušků jeho díla. Od koncertní verze Bonnie & Clyde zde již za dobu dvou let stihl odpremiéroval úspěšné koncertní verze muzikálů Death Note a Your Lie in April. Druhý zmíněný byl uveden také v jevištní muzikálové podobě, která je momentálně k vidění v Divadle Harolda Pintera.
Vlastní dojmy
„Koncertní verze muzikálu Bonnie & Clyde Franka Wildhorna byla jedním z mých největších londýnských zážitků a vlastně i důvod mojí tehdejší návštěvy Londýna. Jednak miluji muzikál Bonnie & Clyde a hudbu Franka Wildhorna a jednak nešlo nechat si ujít příležitost vidět Jeremy Jordana a Lauru Osnes naživo zopakovat pro ně tak ikonické role. Co se týká koncertní verze, já osobně bych neřekl, že se jednalo o koncertní verzi. Bylo zde sice pár drobných úprav, ale celé představení bylo zinscenované na scéně s rekvizitami, v kostýmech, nejednalo se pouze o hudební čísla, ale také o činoherní pasáže, byly zde choreografie, herci hráli jednotlivé situace jen s mikroporty, tudíž celý večer budil dojem spíše normálního regulérního představení. Sám Jeremy Jordan uvedl, že byl překvapen, co to znamená, když se na West Endu řekne koncertní verze, která oproti Broadway, kde se opravdu jen zpívají písně v civilu na mikrofon bez jakékoli scény, vypadala jako celé představení.
Celý večer byl fantastický, všichni účinkující i hudebníci byli naprosto famózní. Jeremy Jordan přistoupil k roli s o deset let většími zkušenostmi, což se projevilo v některých jeho hereckých volbách a pěvecky dokázal, že patří k nejvýraznějším talentům nejen své generace. Zlomené srdce z absence Laury Osnes mi vynahradila Frances Mayli McCan perfektním výkonem a neskutečně podobnou barvou hlasu, díky které bych se zavřenýma očima v některých momentech nerozeznal, která z nich právě zpívá. Stejně bravurní výkony podávali herci ve vedlejších rolích, zejména Natalie McQueen, George Maguire a Trevor Dion Nicholas, stejně tak celá company. Atmosféra obou večerů byla naprosto neskutečná. Zažil jsem spoustu významných večerů, ale takový jásot a energii jsem opravdu asi ještě neviděl. To vše bylo posíleno prostorem největšího londýnského divadla, takže to ještě než vůbec začala první písnička vypadalo jako ve sportovní hale pro tisíce fanoušků či na rockovém koncertě a tak to také pokračovalo v průběhu celého večera. Bylo vidět, že jsou zde skalní fanoušci muzikálu, kteří na tuto příležitost čekali celých deset let, ale také diváci, kteří si nechtěli nechat ujít tuto zvláštní společenskou událost a s muzikálem se přitom ten večer setkali poprvé.
Slavnostní atmosféru obou večerů umocnila přítomnost všech tří tvůrců muzikálu – textaře Dona Blacka, scénáristy Ivana Menchella a samozřejmě Franka Wildhorna. Druhý večer představení dokonce navštívil a asi čtyři řady za námi seděl sám majitel divadla Andrew Lloyd Webber. Pro mě osobně to tak byl nezapomenutelný večer, který jsem mohl strávit v přítomnosti svých dvou nejoblíbenějších žijících skladatelů na poli hudebního divadla. Měl jsem navíc obrovskou čest a štěstí, že jsem mohl přímo s Frankem Wildhornem druhý večer prohodit pár slov. Mimo to, že to bylo moc milé setkání, on i jeho žena byli moc sympatičtí a pan Wildhorn říkal, jak moc se mu líbí Praha, zmínil také přípravy uvedení dalšího svého muzikálu v Praze. Jednat by se mělo o jeden z jeho nových projektů, jehož původní přípravy byly plánovány již dříve, bohužel kvůli pandemii se celé jednání odsunulo, ale v době koncertu prý bylo již na dobré cestě. Od koncertu uplynuly dva roky a o podobném projektu jsem zatím žádné informace neslyšel. Doufejme tak, že westendský úspěch nebude Franka Wildhorna zaměstnávat natolik, aby zbytek evropských scén včetně té naší přišel o další spolupráci s tímto významných hudebním skladatelem.
Osobně si myslím, že se tyto dva večery s trochou nadsázky staly historickým okamžikem nejen pro samotný muzikál Bonnie & Clyde, ale také pro zdejší hudebního divadlo vůbec. Atmosféra londýnského Královského divadla Drury Lane během těchto večerů samozřejmě není zcela přenositelná skrze malé obrazovky, ale alespoň její náznak nyní mohou zájemci okusit přímo u sebe doma díky dlouho očekávanému filmovému záznamu, který je k nalezení online na stránkách https://bonnieclydelive.com/.“
