Vynikající česká zpěvačka, herečka, textařka a scénáristka, devítinásobná Zlatá slavice a nejprodávanější tuzemská zpěvačka Hana Zagorová, která má na svém kontě takřka jedenáct milionů prodaných zvukových nosičů, oslavila včera, 6. září, krásných 75 let. Přestože se její hudební dráha, kterou si vydobila slávu po celé zemi, ubírala jiným směrem, za svou dlouholetou kariéru zavítala také do světa muzikálu.
Jednou z prvních muzikálových nahrávek Hany Zagorové je duet s Jiřím Kornem Pěšky jít, nám je souzený, který v roce 1977 uvedli v televizním Silvestru. Autorem českého textu je Jiří Suchý, kterému připadl nelehký úkol otextovat duet We´re Couple Of Smells, který v americké filmové hudební komedii Easter Parade (Velikonoční přehlídka) zpívali Judy Garland a Fred Astaire. Zagorová s Kornem se touto verzí nechali inspirovat rovněž po stránce choreografie a kostýmů.
Dětství prožila Hana Zagorová v Petřkovicích u Ostravy a na Janáčkově akademii múzických umění v Brně vystudovala ve druhé polovině 60. let obor herectví. V Brně také hostovala již během studií na scéně Mahenova divadla a v brněnské televizi točila dvě i tři inscenace ročně. Měla dostat roli také v televizní inscenaci Vančurovy Josefíny, jenže bohužel onemocněla. Televize o ni však tak stála, že s natáčením počkala, až se zpěvačka dostane z nejhoršího, a role Josefíny se nakonec u televizních diváků setkala s velkým úspěchem. Ještě během vysokoškolských studií dostala Hana Zagorová nabídku na angažmá v brněnské Mahenově činohře i v pražském divadélku Rokoko. Čistá činohra se jí však zdála málo. Chtěla spojit herectví se zpěvem a věřila, že jí spadne do klína role v nějakém velkém muzikálu. Když se přestěhovala do Prahy, ke klasickému herectví se už nikdy nedostala. Účinkovala ale v představeních, které lze považovat za předchůdce dnešních muzikálů.
Jedním z takových představení byla Kytice autorů Ferdinanda Havlíka a Jiřího Suchého v divadle Semafor. Mimochodem nejúspěšnější hra v dějinách Semaforu, která se dočkala více jak šesti stovek repríz. Kytice přinesla pět volných parafrází na balady Karla Jaromíra Erbena a jednu vlastní baladu Jiřího Suchého Bludička. Hana Zagorová v ní excelovala v letech 1972-74. Odborná kritika na jejím výkonu tenkrát ocenila, že ze semaforského souboru nikterak nevyčnívala a působila ‘semaforsky’ a přirozeně.
Hana Zagorová je zpěvačkou, která umí dát emoce každému slovu. Její síla není jen v charakteristické barvě hlasu, kterou dobře poznáte už po prvních tónech. Její síla je také v pravdivosti projevu, neumí předstírat a falešně hrát. Možná, že tohle je ta zvláštní alchymie, kterou si ona sama ve svém obyčejně upřímném zpívání dokonale namíchala. V 70. a 80. letech se bez ní neobešla žádná velká televizní show, sama si napsala osm scénářů pro televizní cyklus Dluhy Hany Zagorové. V devadesátých letech se pak na televizní obrazovce objevovala pravidelně i díky pořadu Když nemůžu spát a ke všem dílům tohoto pořadu si sama napsala i všechny scénáře.
V roce 1980 se Hana Zagorová dočkala své první a zatím poslední filmové role. Režisér Zdeněk Podskalský jí svěřil roli učitelky Elišky ve filmovém muzikálu Trhák. Zde v jejím podání můžeme slyšet například píseň Znám křišťálovou studánku, kterou Vítězslav Hádl napsal na motivy slavné básně Josefa Václava Sládka.
O rok později se byla Hana Zagorová podívat v Londýně na u nás tehdy neznámém muzikálu Andrewa Lloyda Webbera Cats neboli Kočky. Traduje se, že lístky, které zpěvačka tenkrát zakoupila, byly tak drahé, že na ně padlo mnohonásobně víc, než bylo několik devizových příslibů. Představení ji však naprosto uchvátilo a dodnes si vzpomíná, jak se londýnské ulice tehdy leskly tehdy po dešti, lidé odcházeli z divadla a při tom si zpívali píseň Memory (Vzpomínky): „Měla jsem hned při jejím prvním poslechu pocit nezměrného štěstí, jaký moc často nezažíváte“ přiznala v jednom interview Hana Zagorová. Hned jí bylo jasné, že takovou píseň touží zpívat každý zpěvák a že u nás by ji mohl zpívat jedině Karel Gott. Přijela do Prahy, napsala k Memory český text Bílá a nabídla ho Karlu Gottovi. Karla píseň nadchla natolik, že jí ihned nazpíval a předběhl tak dokonce i Barbru Streisand, která z této písně krátce na to udělala celosvětový hit. V roce 1983 se Hana Zagorová ke Kočkám ještě jednou vrátila a se Stanislavem Hložkem a Petrem Kotvaldem nazpívala s českým textem Pavla Žáka Kočičí píseň, kterou v muzikálu zpívá The Old Gumble Cat (Moura, kočka domácí).
Právě Barbra Streisand u nás začátkem 80. let minulého století natáčela v Praze a v okolí Žatce nostalgický muzikálový velkofilm Yentl,na motivy povídek amerického spisovatele polskožidovského původu a nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1978 Isaaca Bashevise Singera. Zpěvačka díky tomuto filmu debutovala jako režisérka, spoluprodukovala ho a podílela se na něm také jako scénáristka. Kromě toho zde ztvárnila titulní roli židovské dívky Yentl, která v touze po vzdělání a naplnění milostných citů poruší starobylé zákony a náboženské mravy tím, že se vydává za chlapce. Hudbu k filmu Yentl napsal legendární francouzský skladatel filmové hudby Michel Legrand, texty jsou dílem dvorních textařů Barbry Streisand, manželského páru Marilyn a Alan Bergmanových. Hanu Zagorovou celý film nadchl a jednu z jeho stěžejních písní Where Is It Written? nazpívala v roce 1989, šest let po světové premiéře filmu Yentl, s českým textem Michala Horáčka Buď vůle tvá.
V polovině 80. let minulého století se díky Haně Zagorové, Petře Janů a českému textu Já o něm vím své z autorské dílny Zdeňka Borovce tuzemští posluchači poprvé dozvěděli také o muzikálu Chess (Šachy). Napsali ho britský libretista Tim Rice a pánská část švédské skupiny ABBA, Benny Andersson a Björn Ulvaeus. Celosvětově duet I Know Him So Well z tohoto muzikálu proslavily první dáma britského muzikálu Elaine Paige a skotská zpěvačka Barbara Dickson.
Když Hana Zagorová začínala, přemýšlela, jak spojit zpěv a herectví. Tehdy u nás ovšem muzikály v podobě, jaké je známe dnes, nebyly. Bylo to spíše jen takové koketování s muzikály. Když k nám fenomén jménem muzikál zavítal, byla Hana Zagorová už ve středním věku, a jelikož podle ní jsou muzikály pro mladé, krásné, štíhlé lidi ve skvělé fyzické kondici, myslela si, že v muzikálech již nemá co hrát. Dostala sice zajímavé nabídky, například z Bídníků, ale zdálo se jí, že to není nic pro ni. Až v roce 2006 dostala Hana Zagorová muzikálovou nabídku, které již neodolala. Divadlo Kalich jí v romantickém muzikálu Vašo Patejdla a Eduarda Krečmara Jack Rozparovač nabídlo roli bláznivé, staré prostitutky. Na sklonku minulého desetiletí účinkovala také v muzikálu Bohouše Josefa, Michala Davida a Lou Fanánka Hagena Mona Lisa, ve kterém hrála roli matky hlavní hrdinky.
